Tábor Frančina Huť

Základní informace

Kapacita
60 osob včetně vedoucích. Protože je kapacita mnohem menší než je počet členů střediska, výběr na tábor se provádí pomocí celostřediskového bodování.

Lokalita a doprava
Naše tábořiště je přibližně deset kilometrů od Rozvadova na území CHKO Český les. Přesnou adresu a popis trasy z bezpečnostních důvodů poskytujeme rodičům v přihlášce, nebo na požádání.

Na tábořiště se dopravujeme autobusem. Autem se k nám bez povolenky CHKO a možnosti odemknout závoru přehrazující vjezd do chráněného území pravděpodobně nedostanete. Proto je nutné, se před příjezdem telefonicky domluvit s vedením tábora.

Popis tábořiště

Tábor je stanový a stojí na mírně se svažující trojúhelníkovité louce, ze všech tří stran kryté vzrostlými stromy. Díky své poloze se táborová louka těší výjimečným klimatickým podmínkám – ať přijde sebevětší bouřka, vždy se táboru vyhne. V blízkém okolí padají stromy, u nás je klid. Dodnes zde vyvěrá mimořádně silný pramen pitné vody.
Samo místo bylo až do roku 1990 pro normální lidi nepřístupné – leželo v zakázaném pásmu – kde projížděly pouze gazíky hlídek Pohraniční stráže. Díky tomu tu zůstalo množství kvalitních asfaltových cest – dobrých pro cykloturistiku. Těsně pod táborem vedla tzv. signálka – pruh zorané a uvláčené země, oddělený ostnatými dráty. Jejich klubka je dodnes možno tu a tam v lese nalézt. Stejně jako stále ještě objevujeme izolátory, zbytky vedení a zásuvky pohraničnických pojítek. Protože byl ale tento kraj tak dlouho nedostupný, zůstala zachována nádherná – a takřka panenská příroda, lišky tu doopravdy dávají dobrou noc a kuna chodí v noci na oplatky…

Historie

Do roku 1950 tu byla vesnička Frančina huť (německy Franzelhütten). 

Založena byla roku 1741 jako sklárna Eliášem Zahnem – odtud také první název Zahnhütte. V roce 1791 dochází ke změně názvu obce na výše zmíněný – po majitelce panství Františce Cukrové z Tamfeldu. Huť trvale zaniká v roce 1797. Podle dobové kroniky se jednalo o „ves zcela ukrytou v lesích“, v roce 1911 měla 19 domů a 164 obyvatel; byla tu i „expozitura“ školy, podléhající blízkému městečku Železná, do které tu chodilo 43 místní děti. V kronice se píše o 1 trafice. 

Další zmínka je z roku 1930, kdy žilo 157 obyvatel ve 23 domcích. Pozdější doba je poněkud nepřehledná, jisté je pouze to, že po druhé světové válce došlo k odsunu zbytku výhradně německého obyvatelstva a v roce 1950 po vzniku železné opony byla vesnice pomocí těžké techniky srovnána se zemí. Její nepatrné zbytky můžeme najít nad táborem – jedná se o základy domů, opěrné zdi, zbytky sklepů a studní.

V roce 1995 zde začínají tábořit chomutovští skauti. Původně mělo jít o provizorní tábořiště na jeden rok, ale zalíbilo se nám tady tak, že sem jezdíme dodnes.

Vybavení a zázemí

Náš tábor patří k takzvaným táborům na zelené louce. To znamená, že jej každý rok musíme od základů postavit a po skončení tábora zase celý zbourat. Jelikož se tábořiště nachází v CHKO Český les, nesmí po nás zbýt žádné pevné stavby.

Zařízení tábora:

• 34 podsadových stanů které jsou uspořádány po pěticích do buněk a mezi nimi jsou dřevěná „náměstíčka“ a chodníky. Tytéž chodníky jsou i na „trasách největší frekvence“ – ke kuchyni, jídelně a umývárně, čímž se podařilo zabránit rozblácení terénu při případných dlouhodobých deštích a zvýšil se komfort a pohodlí. Tábor tak sice vyhlíží trochu netradičně, ale vše funguje nadmíru dobře, navíc díky tomu neničíme rostliny na táborové louce.
• Velký stan tzv. hangár slouží jako kuchyň a koutek pro vedoucí. Vévodí mu polní vojenská kuchyně ve které děti společně s denní službou zvládnou uvařit i velmi složitá jídla.
• Druhý hangár slouží jako jídelna a společenská místnost pro případ deště. Jsou zde kamna na ohřívání a v případě delších dešťů je lze využít na sušení oblečení a bot promoklých táborníků.
• Malý hangár pro hraní deskových her a program pro družiny.
• Nářaďový stan a několik menších stanů sloužících jako zdravotka, izolace a sklad
• Latrýny (klasické suché záchody)
• Vojenská umývárna s 8 kohouty napájenými z táborové studny
• Polní sprcha (kdo chce teplou vodu, musí si zatopit pod kotlem)
• 2 teepee, z nichž jedno je opatřeno podlážkou a uzpůsobeno k přespávání družin
• Krytá studánka se silným vývěrem pitné vody

V blízkém okolí tábořiště se nachází

• Táborový rybníček kde se skauti každé ráno otužují (voda zde má i v nejteplejších dnech kolem 10°C).
• Spousta potoků a pramenů o něž pečujeme.
• Hluboké lesy jako stvořené k hraní různých her, spousta cest a pěšin lákajících k procházkám.
• Zaniklé obce po původním německém obyvatelstvu a stopy po takzvané železné oponě která procházela naším tábořištěm.